Odborník radí: Jak na silnou imunitu? (2. díl)

V předchozím článku jsme vám představili 9 kroků ke silné imunitě, kterými jsou hluboké dýchání, vnitřní nastavení, spánek – regenerace, pohyb a otužování, zdravé střevo a strava, dostatek čisté vody, odstranění toxinů a těžkých kovů, vyladění energetického systému našeho těla a jako poslední propojení s přírodou a její silou (včetně přírodních prostředků, vitaminů a minerálů). V prvním článku této série jsme si již blíže vysvětlili, jaký vliv má na imunitu hluboké dýchání. Dnes se podíváme na krok č. 2 a na to, jak podpoříme imunitu vnitřním nastavením.

Naše vnitřní nastavení může posilovat nebo oslabovat imunitu. To, co si myslíme a čemu věříme o zdraví a nemocích, velmi ovlivňuje to, v jakém zdravotním stavu se nacházíme. Každá jedna myšlenka, pocit nebo slovo se snaží o naplnění. A uvědomme si, že denně máme 60 až 100 tisíc myšlenek. Takže, pokud si myslíme, že chytneme každou nemoc, která kolem nás projde, že nám stačí jít s bosýma nohama a nachladneme, že nás jen zafoukne a hned jsme nemocní, stává se to naší realitou. To neznamená, že tyto vnější podmínky na nás nepůsobí. Působí, ale jejich vliv je sekundární a slabší, v porovnání s tím, jaké máme vnitřní nastavení. Naše vnitřní nastavení rozhoduje o tom, zda se u nás nemoc projeví, nebo ne.

Jak řekl Buddha: „Na co dnes myslíš, tím zítra budeš.“ A platí to ve všem, i v případě našeho zdraví. Pokud nám od dětství říkali: „oblékni se, protože se nachladíš, neběhej bosý, nesedej v průvanu, protože budeš nemocný,“ a podobně, uvěřili jsme tomu a automaticky se nám to projevuje i dnes. A když nastane situace, která by nás mohla onemocnět, spojí se to a už si v duchu říkáme, že zase budeme nemocní. Stačí, pokud na to jen v té chvíli pomyslíme a už se to snaží o naplnění.

Doporučujeme: Může pití kávy zabíjet? Kolik kávy denně je příliš mnoho?

Pokud jsme v takovém nastavení, pak je logické, že když jdeme do chladného počasí lehce oblečeni, nebo se zmokneme, nebo se koupeme ve studené vodě, nebo sedíme v průvanu a brzy máme zaseknutý záda nebo potkáme někoho, kdo je evidentně nachlazený, kýchá a smrká, pak druhý den už kýcháme, kašleme i my, a jen si tím „potvrzujeme naše obavy“. Právě ty naše obavy z nemoci jsou ale to, co nám může nemoc způsobit. Bojíme se, že onemocníme a proto také onemocníme.

„Mikroby nejsou nic, půda je vše“ zjistili již dávno vědci, kteří se zabývali tím, proč někteří onemocní a jiní zůstanou zdraví, když jsou vystaveni stejným choroboplodným zárodkům. Pokud se totiž naše pozornost upře na nemoc, naše podvědomí se snaží naplnit naše očekávání. A kam směřuje naše pozornost, tam jde naše energie. A takovým způsobem si tvoříme zdraví nebo nemoc. Ale pokud se dokážeme soustředit na to, že jsme zdraví, že jsme odolní a že naše imunita je silná, tak se nám naplní právě to.

Podívej: Potraviny s obsahem železa – jsou rostlinné zdroje bohatší než maso?

Někdo si možná pomyslí: „Teď ale často myslím na to, že jsem zdravá a stále nejsem.“ Ale jak dlouho jsme upírali naši pozornost na obavy a nemoc? Jak dlouho jsme ji upevňovali? Když odteď dokážeme vidět sebe jako zdravou a vitální osobu a ještě to i pocítíme, že se skutečně zdravě cítíme, tak se to už v této chvíli začíná naplňovat. A při každé pochybnosti se zase musíme vrátit k našemu záměru a upřít pozornost na pocit zdraví. To, zda to dokážeme pocítit, je klíčové. Dalším spouštěčem onemocnění na podvědomé úrovni je naplnění potřeby pozornosti a péče. Mnohokrát jsme zažili, že když jsme byli zdravým dítětem, tak si nás možná až tak nevšímali.

Když jsme však onemocněli, tak se o nás starali celý den i celou noc, vše se točilo kolem nás a byli jsme důležití. Samozřejmě jen do té doby, než jsme neuzdraveli. Potom jsme zase o pozornost přišli. Naše podvědomí se naučilo, že pokud chceme pozornost, je výhodné být nemocní. A později v dospělosti se tento program může spouštět. Také nemoc může spouštět potřeba uniknout povinnostem, nebo touha si konečně odpočinout, protože jinak si čas a prostor na odpočinek nenajdeme, podvědomí nás osvobodí od povinností právě oficiální nemocí a pak jsme legálně uvolněni z práce a můžeme si odpočinout nebo se vyhnout něčemu, co nám bylo nepříjemné (může to být práce nebo i situace, událost, na které se nechceme zúčastnit). Takto skutečně fungují naše myšlenky a hlavně pocity.

Doporučujeme: Mandlové kameny: Příčina zápachu z úst, o které ví jen málokdo!

Upřímně si odpovězme, kdo z nás někdy vedl vnitřní dialog v duchu: „jsem z toho nemocná, to mě porazí, je mi z toho špatně, kašlu na to, nedá mi dýchat, nechci se na to dívat, to se nedá poslouchat,“ a podobně.

Ten si právě vybírá, jakým způsobem si přivodí zdravotní problémy. Jsou to informace, které naše podvědomí přijímá a snaží se je naplnit. Je proto velmi důležité, být si vědom svých myšlenek, pocitů a slov a trénovat se v tom, aby byly pro nás podporující. Vždy, když si myslíme, cítíme nebo mluvíme, že z něčeho určitě onemocníme, nebo se obáváme, zda jsme se nenachladili nebo jsme něco nechytili, uvědomme si to a změňme to: buďme vždy vděční za to, že jsme zdraví.

Pocítejme v duchu vděčnost za to, že jsme zdraví, že naše imunita je silná a že naše tělo funguje správně a v pořádku. Je jedno, zda na nás právě někdo zakašlal nebo jsme šli z práce domů v lijáku a větru. Děkujme s radostí za to, že jsme zdraví a naše imunita silná. Protože naše vnitřní nastavení je to, co je silnější než statistika toho, kolik lidí takýmto způsobem onemocnělo.

Pokračování v dalším článku!